SAPPHIRE COAST

16. dubna 2012 v 10:55 | Cuba
A co se stalo na Pebbly Beach

16.- 17.března 2012



Po výstupu na Mt Kosciuszko jsme jeli celé odpoledne a večer k Tasmanovu moři na východ. Kvůli objížďkám se cesta pěkně protáhla, museli jsme jet po zapadlých venkovských cestách a více než sto kilometrů potmě lesem. Když jsme s naší luxusní toyotou brázdili po vykotlané cestě a protijedoucí auta nás obhazovala sprškou štěrku, vzpomněl jsem si na slova chlapíka z autopůjčovny. "Pokud možno vyhýbejte se v noci venkovským cestám."

Co si budeme povídat. Klokani jsou symbol Austrálie, ale moc rozumu nepobrali. Když večer zapadne slunce, setmí se jak venku, tak i v hlavách klokanů. Prostě mají talent skočit pod auto. Klokan je vlastně přerostlá vačice a mrtvými rozšmelcovanými vačicemi jsou zélandské cesty zbarveny do ruda. Srazit vačici je jedna věc, srazit klokana druhá a srazit klokana ve vypůjčeném bouráku, na to nechci ani pomyslet. "Dám vám studentskou slevu," velkoryse nabídl pán v půjčovně, "ale protože jste mladí, zvednu spoluúčast v případě nehody.


V lese jsme měli štěstí, všechny klokany už srazil někdo před námi, takže jsme kolem mrtvol v příkopu projeli bez úhony. Horká chvilka nastala jen jednou, když jsme se tak tak vyhnuli srážce s přerostlým morčetem. Wombat je nejsrandovnější zvíře, na které jsmš v Austrálii narazili. Vypadá jako praso-morče s velkým čumákem. Válcovité chlupaté tělo podepírají čtyři krátké špalkovité nohy. Vždycky když se podívám na wombatí fotku, chce se mi smát. Nejsem si jistý jestli jsem o existenci wombata věděl před Austrálií, za to ty draky už jsem v zoo viděl.

Když jsme dojeli do kempu poblíž Pambula Beach, byla hluboká noc, takže jsme si žádného draka nevšimli, ale vsadím se, že nás pozorovali. Stejně jako klokani ráno. Stala se z toho rutina. Klokany musí fascinovat naše stany, jinak si jejich pravidelnou ranní přítomnost nedovedu vysvětlit.


"Ty brďo varan," vyhrkla Vendul, když jsme přijížděli k pláži Pambula. Žádného jsme však neviděli. "Tam, na stromě" orientovala nás Vendul. Na krátký okamžik jsme ho zahlédli. Polekal se a utekl. Mrzelo nás, že jsme si ho pořádně neprohlídli a ani nevyfotili. Pokračovali jsme v cestě na pláž.

Další "australský drak" se vyhříval přímo uprostřed silnice. Nevypadalo, že by hodlal uhnout. Pomalu jsme k němu přijížděli. Varan pořád nic. Ani na klakson nereagoval. Těsně před blížící se pneumatikou si to přece jen rozmyslel, vyrazil loudavě kupředu a táhl za sebou svůj dlouhý ještěří ocas. Pronásledovali jsme ho s foťákem v ruce. Když už to varana přestalo bavit zahnul a zmizel kdesi v lese.


Nevím co se stalo, jestli se třeba nezbystřily naše smysly, ale najednou byli varani všude. Na kmenech stromů, rozvalovali se podél cest, vyhřívali se na kamenech nebo leželi na pěšince k pláži. Byli jsme varany doslova obklíčeni. Občas zvedli hlavu a vyplázli na nás svůj rozeklaný jazyk.


Velkou část dne jsme nedělali nic jiného, než leželi na pláži a četli. Našli jsme několik zajímavě tvarovaných mušlí povalujících se v písku. Když se na obloze začaly kupit mraky, vyrazili jsme na sever. Za chvíli se strhla taková průtrž mračen, že jsme museli zastavit, protože nebylo vidět na krok. Potom jsme jezdili a bloudili po lese ve snaze najít kemp zakreslený v mapě. Po hodině beznadějného hledání jsme to vzdali a postavili stan hluboko v lese u brány s nápisem v azbuce. A zase se spustil déšť.

"Určitě se zajeďte podívat na Pebbly Beach," radil nám Štambikuv strejda onehdy ve Wooloongongu. "Myslím, že se tam dá i přespat. Je to oblíbené místo na piknik, protože skoro vždycky přijdou klokani." Klokanů už jsme viděli spousty, ale stejně jsme další den ráno zajeli na Pebbly posnídat. Když jsme na pláž dorazili, okamžitě jsme si všimli cedule s nápisem NEKRMIT ZVÍŘATA.

Postavili jsme vodu na čaj a začali mazat chleba. Nedaleko naší lavičky přistál barevný papouch. Zahnutý oranžový zobák, modro zelená hlava a neskutečně pestrobarevný mix barev na těle. Jeden z nejkrásnějších papoušků, jakého jsem kdy viděl. Jmenuje se lori mnohobarvý. Charakteristický rys loriho mnohobarvého? Absolutně nevyvinutý smysl pro strach...


Netrvalo dlouho a byli všude. Posedali si nám nejen na ruku, na rameno, ale problém jim nedělalo přistát i na hlavě. Za pět minut jich přiletělo snad padesát. Všichni si samozřejmě chtěli sednout přímo na nás, nejlépe na hlavu. Měli smůlu. Zjistili jsme totiž, že více jak tři papoušci se nám zkrátka na hlavu nevejdou.


Odkudsi pořád přilítávali další. Tolik papoušků pohromadě skoro až nahánělo hrůzu. Všimli jsme si i sněhově bílých korel, rozvážně vyčkávajících vzadu. Korely však byly opatrnější a rozhodně neměly v úmyslu přistát nám na hlavě. A aby těch ptáků nebylo málo, na scéně se objevily taky černé vrány.


Prohlídli jsme si pláž Pebbly, pak další pláž, kde měl být údajně nejbělejší písek na světě, ale všechny věci, které jsou NEJ bereme s rezervou. Kdyby jen to počasí bylo lepší. Zase se zatáhlo. Co chcete dělat na pláži, pokud není pěkně? Může to být třeba ta nejpěknější pláž světa, ale po půl hodině stejně nemáte co dělat. Zchladili jsme si nohy v Tasmanově moři, prošli se v "nejbělejším" písku a jeli se podívat na vodopády Fitzroy.


Vodopády nebyly obzvlášť vysoké, neproteklo jimi nejvíce litrů vody za minutu, ani nebyly z nejširších na světě, ale stejně se nám líbily. Fitzroy Falls na nás totiž působily zvláštním dojmem, tak nějak exoticky. Voda padala z vápencových útesů z výšky osmdesáti dvou metrů do tmavě zeleného údolí porostlého vysokými košatými stromy. Jedna z vyhlídek byla šikovně zbudována skoro na samém okraji vodopádu a za pěkného počasí by bylo krásně vidět jak na vodopád, tak dolů do údolí. My jsme se museli spokojit s tím, že Fitzroy Falls občas vykoukly z husté mlhy, která dokonale halila vše okolo.


Do Wooloongongu už zbývalo jen pár hodin cesty. Neváhali jsme a přijali nabídku tety na večeři a nocleh. Stany jsme měli promoklé, potřebovali jsme důkladnou sprchu, vyprat a normálně se vyspat. Trochu se zregenerovat před dalším cestováním po Austrálii.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama