HAWKE'S BAY

15. února 2012 v 6:16 | Cuba
10. ledna 2012
Hledáme práci !


Hodná paní správcová nám dala ke snídani čerstvá domácí vajíčka. V místním obchodě, kde bylo z nějakého důvodu zakázáno nosit kapuce, čepky, helmy a sluneční brýle jsme doplnili zásoby.

Po dalších třech hodinách jízdy jsme se ocitli v zemědělské oblasti Hastings. V poledne bylo pořádné horko. Tady na jižní polokouli platí, čím více na sever, tím tepleji.

Protože voda z auta kapat nepřestala, nechali jsme ho zkontrolovat v servise. Mechanikovi jsme řekli o příhodě se sraženým králíkem. Ten otevřel motor, zkušeným okem ho zkontroloval a řekl: "To vám kape voda z klimatizace." Připadali jsme si trochu hloupě, ale auto bylo v pořádku. Kdo to taky měl vědět? Nikdo z nás ještě neměl auto, ani klimatizaci, natož auto s klimatizací...

Ze zvědavosti jsme zastavili v několika jablečných sadech, které jsme viděli u cesty. Pokaždé se stejným scénářem. "Na jabka je zatím brzo, zkuste přijet tak za měsíc."

Prošli jsme Hastingsem, na internetu sehnali nějaké kontakty na farmáře a poslali pár emailů. Přespat jsme se rozhodli na pláži, v kempu pro kempervany. Nebylo zde ale dovoleno stavět stany. Nechtěli jsme na sebe zbytečně poutat pozornost, tak jsme plánovali stany postavit až později v noci. Seděli jsme v autě a sledovali film. Jenomže do toho přijeli policajti a začali obcházet auta.


Raději jsme odtamtuď odjeli. Nedaleko byl normální kemp. To ale byla skoro půlnoc a na recepci už nikdo nebyl. A ráno když jsme kemp opouštěli tak tam pro změnu ještě nikdo nebyl. Opravdu to neděláme úmyslně...



Hledáme práci ! ! !


Seděli jsme na pláži, snídali a pozorovali spěchající lidi. Kolem běží žena. Zpočátku si nás nevšímá, ale pak si to namíří rovnou k nám.

"Ahoj. Nehledáte náhodou práci?"

Takovou otázku bych čekal spíš v nějakém filmu, jak to mohla poznat jako? Podle přízvuku bylo jasné, že není zdejší. Byla Němka a pracovala v jednom pěti hvězdičkovém hotelu u pláže, jak jsme se později dozvěděli.

"Občas tam hledají brigádníky," řekla. Dala nám kontakt a běžela dále. Vypadalo to slibně, proto jsme taky honem zajeli do města sehnat internet.

Wifi zadarmo byla v McDonaldu. Tam jsme strávili celé dopoledne hledáním ovocných sadů a rozesíláním emailů místním farmářům. (Psali jsme emaily i na adresy z obalů na ovoci ze supermarketu). Zajeli jsme taky do pobočky PICKNZ, firma která zprostředkovává sezónní práce. Bezúspěšně. Následující čtyři týdny jsou nějaké divné mezidobí, kdy nic nezraje.

Byli jsme rozhodnuti opustit Hastings a popojet do Bay of Planty na severu. Je tam ještě víc tepleji než tady a hlavně farmy s kiwi. Pamatuji si, jak mi jednou kdosi řekl, že kolem kiwi je prý pořád co dělat skoro celý rok.

Hledání práce jsme však nevzdávali. Po cestě jsme zastavovali u každé farmy a zvonili na zvonky. Všude nás odmítli. Až na jednu babičku, která u cesty prodávala švestky.

"Jóo zrovna dneska jsem viděla ceduli, psali tam, že hledají sběrače jahod. Je to kousek odsuď."

No a od té chvíle to šlo jako po másle. Přijeli jsme na farmu a zazvonili na farmáře.

"Viděli jsme ceduli u cesty, měli bysme zájem o práci."

"A odkuď jste?" byla farmářova první otázka. "Z Česka." "Tak přiďte zítra ráno na sedum na pole."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama