BAY OF PLENTY

21. února 2012 v 17:00 | Cuba
Středa 25.ledna 2012
Napier - Gisborn - Opotiki


Měli jsme surfy. Samozřejmě, že jsme je chtěli co nejdřív vyzkoušet. Všichni čtyři jsme se už už viděli, jak frčíme po vlnách, vždyť v televizi to vypadá tak lehce.

S čerstvě koupenými surfy jsme okamžitě vyrazili na pláž. Teď mi to přijde k smíchu, protože jsme absolutně nehleděli na počasí, nezkontrolovali na internetu surfovací podmínky a dokonce nás ani silný vítr neodradil.

Na parkovišti jsme oblékli plavky a spěchali na pláž. Tam nebyl jediný člověk. Vítr nám metl písek do tváří a byla pořádná kosa. Nevěřícně jsme hleděli jak vlny na sebe narážejí, jak se přelívá jedna přes druhou. Oceán hučel. Došlo nám, že ze surfování dneska nic nebude.


Další den dopoledne jsme dojeli do dvě stě kilometrů vzdáleného města Gisborn. Surfařská metropole, dočetli jsme se v průvodci. Z auta jsme však nevylezli.

Vítr fučel tak, že nás dokonale odradil od jakýchkoliv surfovacích pokusů. Na pláži opět ani živáček a my začínali zjišťovat, že s tím surfováním to tak jednoduché nebude. Ono na lyžích taky nejedete, pokud není sníh.

Nezbývalo než se posunout o kus dál. Dalších dvě stě kilometrů na sever, do regionu Bay of Plenty.

Projížděli jsme hornatým zeleným vnitrozemím s otevřenou pusou. Všude okolo majestátní palmy, velké kapradiny, vysoké trávy, mohutné stromy. Obloha bez mráčků, vítr ustal, slunce pálilo, ale stejně bylo příjemně, protože okolní buš poskytovala dostatek stínu.

Ve vodách Bay of Plenty jsme byli ani ne po pěti minutách od příjezdu. Nebyla to zrovna surfařská pláž s pískem, ale to nám nevadilo, hlavně že konečně proženeme surfy!

Co dělat se surfem ve vodě, jsme netušili. Nejprve jsme se museli dostat dál od břehu. Přes ty vysoké vlny to nebylo vůbec, ale vůbec jednoduché. Pádlovat proti nim je sebevražda a podplout vlny v leže na surfu nám dost dobře nešlo.

Mnohokrát nás vlny nemilosrdně pomlely, ale přece se nám povedlo dostatečně se vzdálit od břehu. Nastal čas pokusit se o samotný surfing.

To co však následovalo byla ryzí tragikomedie. Jestli nás tam na té pláži někdo pozoroval, musel si o nás myslet, že jsme utekli z ústavu...

Otočil jsem surf čelem k pláži a čekal na vlnu. Obrovská masa vody se pomalu zvedala za mými zády. Pak mě vlna nabrala a zrychlila tak, až jsem z toho šoku nevědomky přestal dýchat. Na žádné postavení se na surfu nebylo ani pomyšlení. Zuby nehty jsem se snažil držet prkna a nenechat se semlít. Nepovedlo se. Po chvilce vodního kolotoče mě moře vyplivlo na břeh.

Na řadu přišla Vendul. Čekala na vlnu. Ta jí nabrala a protože na prkně ležela šikovněji než já, vlna ji zrychlila daleko více. Jenomže Vendul neudržela balanc. Převážila se moc dopředu. Surf se naklonil a jako šipka se zapíchl špičkou rovnou do vody. Vendul však setrvačností letěla dopředu. Až po pár metrech plachtění dopadla tvrdě do vody. Udělala pár kotrmelců. Surf vlekla za sebou, protože my surfaři ho máme uvázaný kolem levé nohy.

Obdobný scénář s daleko tvrdším koncem prožila Verca, která, ke vší smůle, nebyla dost daleko od břehu. Vlna ji pomlela a potočila, podobně jako se točí prádlo v pračce. Svým tělem tudíž dokonale zorala kamenité dno tamní pláže. Vylezla se zkrvavenou nohou a spěchala k autu pro obvaz. Roztrhnuté koleno vypadalo na několik stehů.

Nevím, jestli jsem o tom psal, ale Štambikovo bolavé koleno před pár dny vystřídalo bolavé rameno. Asi není třeba popisovat, že když byl dvoumetrovou vlnou semlet i on, jeho pochroumané rameno dostalo pořádně zabrat.

No a tak neslavně dopadla naše první parodie na surfing. Ke všemu nás navíc štípalo celé břicho a naše hruď byla solidně odřená Teď už víme proč surfaři surfujou v neoprenech, nebo alespoň v triku.




Ohope - Whakatane


Žádný cenově dostupný kemp jsme v okolí nenašli. Kempli jsme to rovnou za městem u ohrady s krávami.

Ve čtyři ráno nás vzbudil nějaký chlap, jestli je prý všechno v pořádku. Okolo sedmi kolem našich stanů začali běhat běžci. Zřejmě ranní rozcvička aktivních jedinců. Raději jsme posnídali a sbalili stany.

Ve městě Whakatane jsem si s Vendul koupil Neopren. Štambik a Verca mají na nějakou dobu se surfováním utrum.

Prakticky celý následující den jsme na malebné pláží ve Whakatane, kryté ze zápádní strany obřími útesy, surfovali. Podmínky pro nás amatéry byli více než optimální - metrové vlny, které přicházely postupně v pravidelných intervalech. Lámaly se od jednoho konce ke druhému. Nefoukal vítr. Navíc hřálo slunce a v neoprenech bylo krásně teplo.


Ani Verca se Štambíkem nelenili. Verca si slíbila, že se naučí na naši novou kytaru vybrnkávat nějaké ty hity a Štambik se stal jejím učitelem. Kdyby byli bývali na pláži před sebe položili klobouk, možná bychom teď nemuseli otročit na jablkové farmě...


Večer jsme se pokusili najít levný kemp. Všude po nás chamtivci chtěli dvacet dolarů za osobu. Na to jsme se jim mohli tak leda vyprdnout, koupili jsme si bednu piv a jeli stanovat do lesa.

Postavili jsme stany a pustili se do večeře. Chvilku na to kolem nás běží dvojice, muž a žena. Muž se zastaví a začne se s námi bavit, jako bychom se znali dvacet let. Ten Mudrlant nezastavil dobrých dvacet minut. Dozvěděli jsme se mimo jiné, že plácek schovaný v lese, kde právě kempujeme, je oblíbeným místem teenagerů. Ti tu jezdí kouřit marihuanu.

Když nám Mudrlant tuto informaci sděloval, na malou chvilku se odmlčel, jakoby se zasnil a pokračoval dál. A nám bylo jasné, kdo že tady vlastně v mládí trávu chodíval kouřit. Ale byl to hodný pán, na konci nám navrhl, ať jedeme kempovat k jeho otci, je to sice o kus dál, ale jeho taťka je prý velmi pohostinný. Pak i s manželkou pokračovali dále v běhu.

Hledat kdesi v horách Mudrlantova otce se nám i přes jeho lákavou nabídku noclehu s jídlem, opravdu nechtělo. Z toho surfování nás bolely snad všechny svaly v těle.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tata Tata | 22. února 2012 v 19:21 | Reagovat

mozna by se na ten surf siklo brneni!! :-) Joo Verca, to uz se tesim na koncert!!! Co hrajete?

2 takytata takytata | 22. února 2012 v 23:20 | Reagovat

A neni to spiš Bay Of Plenty .... zátoka hojnosti ?

3 wd wd | 24. února 2012 v 11:19 | Reagovat

Verca hraje Den uz se seseril :D a je to zátoka hojnosti

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama