DEN, KDY SE NIC NESTALO

29. ledna 2012 v 1:00 | Cuba
Úterý, 2. ledna 2012


Vstali jsme pozdě, až v devět. Sbalili stany a vydali se do Westportu na nákup. To bylo poslední město, které nám zbývalo projet na západním pobřeží. Na Jižním ostrově jsme chtěli ještě stihnout hřebenový trek okolo jezera Rotoiti a kajakování v prosluněných zátokách národního parku Abel Tasman. Na obou těchto místech jsme už jednou byli. Bylo to v říjnu a zimní počasí nám znemožnilo výlety absolvovat. Na horách padaly laviny a na kajakování byla zima.

Jezero Rotoiti leželo daleko za horami. Nasedli jsme do auta a ujeli dalších tři sta kilometrů.

Před trekem samotným jsme chtěli v horské vesnici St. Arnaud zjistit počasí a koupit mapu treku. Když jsme přijížděli k tamnímu infocentru Štambík rázně prohlásil: " Ty Verca, vypni to rádio, ať si o nás nemyslí, že jsme nějací Turci." Rádio zrovna vyhrávalo nějakou arabskou hitovku.

"Počasí by mělo být zítra jakž takž, ale v následujících dnech se zkazí," prozradila nám zaměstnankyně informací.. Pak ještě dodala že ve městě St. Arnaud není žádný volný kemp a dala nám tipy na kempy v blízkém okolí.

Vyjeli jsme za vesnici a objevili jednu louku přímo za St. Arnaud, kde byla cedule dovolující stanovat. Stál tam dokonce i záchod. O moc lepší, než se tlačit v přeplněném kempu.

Postavili jsme stany a svalili se do židlí. Štambík si prohlížel popíchanou Vendul. "Ty máš ale hnusně doštípané nohy," povídá. Vendul se okamžitě ohradí: Náhodou tu mám vyštípané souhvězdí, dívej, úplný Orion!"

Štambík sklopí zrak a podívá se dolů na svoje chodidla. "Tak to já tu mám celou mléčnou dráhu!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama